Tvrdí to studie britských a amerických psychologů zveřejněná v posledním čísle časopisu Journal of Happiness Studies. Na základě zkoumání prováděného několik desetiletí vědci prý prokázali, že přelomovým věkem, v němž se láme pocit štěstí mezi oběma pohlavími, je osmačtyřicátý rok života. Po jeho dosažení se muži obecně cítí spokojenější než ženy. Naopak psychicky nejhůře jsou na tom mezi dvacítkou a třicítkou, ale to se postupně mění, jak stárnou, žení se a vydělávají více peněz. U něžného pohlaví je tomu přesně naopak - ženy se cítí spokojenější na začátku dospělosti, ale jejich nadšení do života časem slábne.

Rodina a finance
Tyto proměny prý souvisí především se stabilitou rodinného života a finanční situací jedinců. Obě pohlaví mají téměř shodné životní cíle, protože devět z deseti lidí chce žít ve šťastném manželství. Podle psychologů hraje u pocitu štěstí ženatých a vdaných osob svou roli i lepší finanční zajištění, které je obvykle lepší než u samostatně žijících jedinců, nucených spoléhat se při zajištění příjmů jen sami na sebe.

Nejméně radostné období v životě mužů, spojené s dovršením dvacátých narozenin, je také časem, kdy žijí nejčastěji sami. Mladé muže také více "štve" jejich neuspokojivá finanční situace, a to proto, že více než ženy touží vydělávat vyšší částky, a pociťují tak na sebe větší tlak.

Věk ale mění mnoho věcí a dokáže utišit i finanční nářky mužů a zlepšit i jejich neuspokojivý milostný život. Po dovršení 34. roku je u mužů větší pravděpodobnost než u žen, že budou žít v manželství, a tato mezera se navíc s věkem rozšiřuje a promítá ze do rostoucí spokojenosti mužů.

"V pozdějších letech se muži přibližují splnění svých tužeb, jsou více spokojeni se svým rodinným životem a finanční situací, a jsou proto šťastnější než ženy," prohlásila jedna z autorů studie Anke Plagnolová z Cambridgeské univerzity. Plnější peněženka se také promítá do přání mnoha mužů vlastnit nákladné věci, které si dříve nemohli dovolit, jako jsou drahá auta a letní domy.

Závěry studie prý rovněž prokázaly pravdivost výsledků předchozího výzkumu druhého spoluautora analýzy Richarda Easterlina z Jižní kalifornské univerzity, které odhalily, že příslušníci současné generace jsou méně spokojení než jejich rodiče a prarodiče, a to přesto, že se mají lépe.