Už nechci být milenkou! Nebo?!
Milenka rovná se v očích mnoha lidí mrcha. Mnohdy to ale není tak jednoduché...
Možná chcete vztah se ženatým mužem ukončit. Nevidíte v něm budoucnost, jenže nedaří se vám to. Nebo ho ukončit nechcete. Náruč milence vám vyhovuje, jeho pozornost a případné dárky vám lichotí. O milenkách teď více PhDr. Petr Šmolka.
Kdo jsou vlastně milenky?
Dovolte mi malý historický exkurz. Za podobné úvahy totiž může jakési prapodivné zmatení rolí. Role milenek byla v dobách bohužel již dávno minulých definována dost jednoznačně. Vztah mužů a jejich milenek míval jak svou náplň, tak i oběma stranami zpravidla dobrovolně respektované hranice. Zároveň v něm probíhala naturální směna hodnot. Milenka poskytovala především rozkoš, někdy nejen tělesnou, a na oplátku získávala buď nějaké materiální statky nebo jiné výhody.
Dokonce i tenkrát se sice mezi aktéry této směny mohla vytvořit hlubší citová vazba, přesto však obvykle nedocházelo k prolomení původně nastavených hranic. Mimo jiné i proto, že milenku si mohl většinou dopřát pouze muž zastávající takovou společenskou pozici, že si nějakou dramatickou životní změnu nemohl dovolit. Panovník, statkář, továrník, majitel realit a podobně. Součástí jejich „kontraktu“ bylo i to, že se daný muž postará i o případného „levobočka“.
Přečtěte si také:
Dá se náš vztah ještě obnovit?
Bude z milenky legální partnerka?
Čas však oponou trhnul a změnil se nejen svět, ale i pozice milenek a dříve tak respektované hranice. Už proto, že dnes si milenku může dopřát v podstatě každý moula. Ta pak od něj ale často neočekává pouze okamžité výhody. Mnohá tiše doufá, že se z role milenky dostane do pozice legální partnerky. Některá v to doufá nejen tiše! Ke zmatení rolí přispívají ovšem obě strany. Nejeden zamilovaný muž začne milence naznačovat, že ani jemu by změna její role nebyla proti mysli.
Sám pojem „milenka“ přestává být „košér“ a aktéři mileneckých vztahů se snaží nalézt důstojněji znějící ekvivalenty. Čímž ovšem napomáhají stavu, kdy i pojmy jako „přítelkyně“ nebo „kamarádka“ získaly pejorativní konotaci (skoro každý si pod nimi stejně představuje milenku). Nemusíme jít ostatně ve vzpomínkách ani tak moc nazpět, abychom si vybavili obecně známý příklad. To, když se jeden z našich politiků hrdlil s novináři, kteří tehdy jeho „externí slečnu“ nazývali milenkou.
Vytrvat nebo odejít?
Vraťme se ale raději k původní otázce. Odpověď možná nebude tak složitá. Pokud vám vyhovuje role milenky (a výhody s ní spjaté), pak v ní klidně setrvejte. V tom případě byste si však měly samy v sobě vyřešit přinejmenším dvě otázky. Co bude, až se moje „tržní hodnota“ milenky začne limitně blížit nule? Dokážu si najít jinou životní roli, v níž se budu cítit dobře? A co s případným „levobočkem“?
Dnes totiž skutečně není radno spoléhat se, že by se k němu jeho otec zachoval podobně velkoryse, jako kdysi panovníci k těm svým. Pokud však berete roli milenky pouze jako přestupní stanici do pozdější role legální partnerky, pak byste měly vše pořádně zvážit. Aby vám časem nezbyly jen oči pro pláč!
"Poraďme si!"
Poraďte milenkám: Co mají dělat, pokud žijí se ženatým mužem? Čekat, až se kvůli nim rozvede? Odejít, protože mnozí muži o tom jen mluví, ale nikdy to neudělají? Nebo všechny tyto úvahy hodit za hlavu a začít role milenky využívat?
Napište nám, jak byste tuto situaci vyřešila vy. Radu, která by měla mít maximálně deset vět, pošlete na adresu *redakce@zena.cz*, do předmětu napište "Poraďme si". Nejzajímavější odpovědi zveřejníme a tři vybrané odměníme dárkem!