Jedna stolice za dva dny, ale i dvě stolice denně: oba tělesné pochody mohou být zcela v pořádku. Otázka frekvence, tedy jak často je normální chodit na "velkou", je velmi individuální. Rozdíly se ale najdou, a to při srovnání s vegetariány. Frekvence vyměšování bývá vyšší u těch, kdo nejí maso. Masitá strava se totiž ve střevech zpracovává pomaleji. Pro lepší trávení masité stravy se proto doporučuje sníst po jídle ananas nebo papáju, protože obsahují trávicí enzymy.

Pro dobrou stolici vločky a sóju
Jak je stolice velká, záleží na druhu potravy, kterou obvykle jíme. Pokud je naše strava bohatá na celulózu, tedy rostlinou vlákninu, je množství stolice větší. Jde o to, že rostlinná vláknina působí v zažívacím ústrojí jako houba, která vstřebává veškeré toxiny a odnáší pak s sebou škodlivé látky. Díky vodě vláknina nabobtnává a zvyšuje mnohonásobně svůj objem. Vytvoří se tak stolice s dobrou konzistencí, jejíž průchod tlustým střevem a konečníkem je snazší. Vláknina navíc urychluje peristaltiku střev, čímž se zabraňuje zácpě. Zda je vaše strava bohatá na vlákniny a tudíž vyvážená pro tělo, poznáte také podle toho, že stolice po vyloučení v záchodě “plave”.

Chybí-li však ve vaší kuchyni ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny, je stolice tvrdá a suchá. Vylučováním tvrdé stolice se navíc střeva velmi namáhají. K tomu se často nabalují i další potíže jako hemoroidy, střevní vychlípeniny nebo i rakovina tlustého střeva.

A kde "zázračnou" celulózu najdete? Rozhodně ne v masných výrobcích, mléku či vejci. Nachází se pouze v produktech rostlinné povahy.

Kilogramová stolice
Průměrné množství stolice vyloučené za den se u Evropanů pohybuje v rozmezí 100–200 gramů při celkové době trávení šedesáti až sedmdesáti hodin. U průměrného Afričana se však hmotnost blíží k 500 gramům při celkové době trávení třiceti hodin. U některých divokých jihoamerických kmenů se jedná dokonce až o jeden kilogram. Jde právě o množství pozřené vlákniny, která zvyšuje objem stolice a urychluje proces trávení.

Jaký to má význam pro tělo? U afrických domorodých kmenů byl v této souvislosti zaznamenán nulový výskyt kolorektálního karcinomu. Rakovinotvorné látky se totiž navážou na vlákninu a odchází z těla.

Jestliže naše tělo hladoví, klesá množství stolice ke 20 gramům. Naopak při průjmu se během dne vyloučí více než 250 gramů řídké stolice.

Leckteré poruchy můžeme rozpoznat i podle tvaru stolice. Že je v pořádku, poznáte jasně podle válcovitého tvaru. Průměr se řídí anatomickými poměry rekta. Pokud je stolice tuhá a kouskovitá, dává tím tělo signál, že ztratilo mnoho vody. Anebo jde o příznak spastické zácpy. Tato porucha je typická křečovitou bolestí břicha, která zčásti odezní po vyloučení stolice. Jinou záležitostí je stolice s masťovou konsistencí, ta nám má být znamením, že obsahuje velké množství tuku, což je charakteristické pro nedostatečnou činnost slinivky břišní.

Intenzivní zápach, varování
Zápach je přirozený. Ovšem stolice po zeleninové vegetariánské stravě páchne méně než po stravě masité. Minimální zápach bývá po mléčné stravě. Naopak jsou potraviny, které způsobují zvýšený zápach stolice. Mezi ně patří kedlubna, květák, fazole, česnek nebo třeba pivo. Pozor bychom si měli dát na velmi intenzivní pach stolice, který se objevuje při krvácení do střeva a při karcinomu tlustého střeva.

Na první pohled poznáme, že je stolice v pořádku, také podle středně hnědé barvy. Při pohledu na neobvykle zbarvenou stolici se ale můžeme polekat, zda je všechno, jak má být. Možná jste někdy na pochybách, zda jinou barvu stolice řešit s lékařem? Ne vždy je to nutné. Barvu stolice totiž určuje do značné míry potrava. Barva často také poukazuje na dočasnou drobnou poruchu zažívání. Co jaká barva signalizuje?